Plavání s tučňáky z Galapág

Plavání s tučňáky z Galapág

Jednou jsem se Petra zeptal, jak často lidé potřebují stříhat své kočky. Zmateně se na mě podíval. "Co tím myslíš?" "Abys jí zastřihl srst. Jak často to musíš dělat?" "Hm, normální lidé své kočky nestříhají." Začal se smát, jako vždy ho pobavila moje neznalost přírody–zvlášť když je to nuda jako starat se o kočku.

Jako dítě vyrůstající v Tower Hamlets jsem nikdy neměl domácí mazlíčky, nikdy jsem nezažil divoká zvířata mimo zoo, nikdy jsem si ke zvířatům nevypěstoval vztah. Peter mě pozoroval, jak se krčím před příliš láskyplnými psy (jak je můžete nechat olizovat vám obličej!?), odhánět ta nejroztomilejší koťátka (nemám je ráda u jídla!) a koulím očima, když jemná pěnkava usrká vodu z našeho snídaňového džbánu na Santa Cruz. Stručně řečeno: nejsem milovník zvířat.

Potom pochopíte jeho překvapení, když jsem mu vysvětlil, že jsme tučňáky z Galapág museli vidět ve volné přírodě. Na těchto stvořeních je něco tak nevyhnutelně roztomilého, že i já jsem se rozplýval při pomyšlení, že nějaké uvidím. A tak začalo pátrání.

Na hlavním ostrově Santa Cruz tučňáci nežijí, a tak jsme pluli na západ k Isabele, jednomu z nejméně rozvinutých a nejkrásnějších ze čtyř obydlených ostrovů. První den jsme navštívili Concha de Perla, přírodní koupaliště v přístavu Isabela. Šnorchlovali jsme hodinu bez úspěchu. Vyzkoušeli jsme několik dalších hotspotů, ale šel jsem domů zklamaný. Ten večer jsem prohledal TripAdvisor a zjistil, že jiní návštěvníci skutečně plavali s tučňáky v přístavu. A tak jsme se druhý den vrátili do Concha de Perla, tentokrát plaváním z bazénu a dál do moře. Opět jsme neměli štěstí.

Na konci druhého dne Peter viděl, jak se naděje v mých očích rozplývala, a tak jsme se prokousali a zarezervovali si výlet na Las Tintoreras, skupinu ostrovů poblíž přístavu, kde se prý potulují tučňáci. Za 90 dolarů na osobu byla prohlídka mnohem víc, než jsme kdy platili za šnorchlování, ale a) naprosto, rozhodně a nepopiratelně jsme museli vidět tučňáky na Galapágách ve volné přírodě a za b) tohle byly Galapágy, takže jsme museli zaplatit prémii na Galapágy.

Třetí den jsme odjeli v 8 hodin ráno a odpluli do Las Tintoreras. Viděli jsme pár srnců modronohých (známý ostrovní pták), několik žraloků, lachtany a mořské leguány. A nakonec jsme už z dálky viděli na skalách tučňáka. Bylo to maličké; mnohem menší, než jsem čekal. Pak to bylo prostě pryč. Vlezli jsme do vody a měli pár krátkých pozorování. Byl jsem potěšen, ale přemýšlel jsem, jestli tyto malé pohledy stojí za to.

A pak jsem v dálce zahlédl Petra, jak něco natáčí na skalách. Doplaval jsem a uviděl tučňáka, jak na nás klidně zírá. Žádný z dalších šnorchlistů nebyl poblíž. Jakkoli to může znít kýčovitě, připadalo mi to jako okamžik stvořený přímo pro mě. Tučňák se ponořil pod vodu, vklouzl dovnitř a ven. Chvíli jsem s tím plaval a pak jsem to nechal vystřelit, protože jsem to nechtěl pronásledovat. S výkřikem slasti jsem prolomil hladinu vody. Bylo to krátké a sladké–a stojí za každý cent.

• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=“Tierwelt-der-Galapagos-Inseln-Fotografie“>
• alt=““>
• alt=“Interessante Fakten über Ecuador“>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>

Ten večer, když jsme seděli na schodech hotelu Paraiso de Isabela, se nám u nohou plazilo malé kotě. Natáhl jsem ruku, abych ji pohladil. Petr se začal smát. "Měl bys je hladit po srsti, ne proti." "Fajn, vezmeš to," řekl jsem nevrle. Peter zavrtěl hlavou. "Už si nekupuji tento čin proti zvířatům. Viděl jsem, jak jsi dnes byl šťastný." Zamračil jsem se na něj, ale okamžitě to přešlo v bezděčný úsměv.

Ti zatracení tučňáci.

To podstatné

Co: Šnorchlování s tučňáky v Las Tintoreras (90 USD na osobu), 2,5 hodiny

Kde: Isabela Island, Galapágy. Bydleli jsme v Paraiso de Isabela, čistém a pohodlném hostelu, který provozuje krásný Francisco. WiFi je stejně dobré jako na Galapágách, pitná voda je k dispozici a dokonce jsou zde i teplé sprchy. Francisco má v přízemí dobře zásobený obchod s nápoji a občerstvením a v pěší vzdálenosti je řada restaurací.

Kdy: Galapágy jsou skvělé k návštěvě po celý rok. Hlavní sezóna je od poloviny června do začátku září a od poloviny prosince do poloviny ledna. Během hlavní sezóny bude obtížné najít nabídky na poslední chvíli, takže možná budete chtít navštívit mimo sezónu (rezervujte přes skyscanner.net).

Jak: Jeďte trajektem z ostrova Santa Cruz do Isabely, 30 USD na osobu, odjíždí denně v 7:00 a 14:00. Vstupenky lze zakoupit v agenturách přímo naproti přístavu (vyhněte se Galápagos Mockingbird ve vedlejší ulici, protože je známo, že jsou nespolehlivé). Rezervujte si prohlídku Las Tintoreras přes Red Mangrove. Na Isabele mají pěkný hotel a jsou dobrou volbou pro ubytování, pokud máte větší rozpočet.

Všimněte si, že budete pravděpodobně muset zaplatit 0,50 až 1 dolar na osobu za „taxíky“, které vás odvezou z pobřeží na trajekt v Santa Cruz a z trajektu na břeh v Isabele. Při vstupu do Isabely se navíc platí daň ve výši 5 USD na osobu. Trajekty z Isabely zpět do Santa Cruz odplouvají v 6:00 a 15:00. a mají stejnou cenu. Jízdenky lze zakoupit v cestovních kancelářích na hlavní třídě.

Poslání: Atlas & Boots

      .