Opravdu má příroda problém s rozmanitostí?

Opravdu má příroda problém s rozmanitostí?

Na stezkách nejsou žádné nápisy „Pouze bílí“, žádné oddělené toalety, žádná povolení vydávaná na základě barvy – tak proč má příroda problém s rozmanitostí?

Moje mladší sestra sleduje na mé obrazovce pobíhající arktické soby. Usmívá se, když okusuješ košík plný obilí. Pak si vezme dvojnásobek.

"Počkej. To jsi ty?" ptá se ona. "Ano, samozřejmě." "Vypadáš jako farmářka!" říká tónem někde mezi pobavením a opovržením. "Kde máš dlouhý kabát?" "Byl jsem v Arktidě," říkám. "Nechtěla jsem nosit splývavý kabát ze Zary."

Odhodila telefon stranou, zmatená, proč bych 350 km severně od polárního kruhu zvolil pohodlí před stylem.

Ale nemůžu jí to mít za zlé. Před pěti lety jsem to cítil stejně. Na výletě na Island v roce 2010 jsem měl na sobě Uggs místo turistických bot a kabát, který nebyl voděodolný, natož větru odolný.

alt="Venkovní rozmanitost">

Vlastně jediný důvod, proč se dnes cítím lépe, je ten, že jsem potkal kluka, který miluje kempování – nebo bych měl říct, bílého kluka, který miluje kempování.

Jeho barva je relevantní, protože kdybych já, Asiatka, potkala místo toho asijského chlapce nebo černocha, možná bych nikdy nebyla tak venku jako dnes. Proč? Protože příroda má zjevně problém s rozmanitostí.

Ve Spojených státech tvoří podle National Park Service (NPS) 20 % návštěvníků národního parku etnické menšiny ve srovnání s téměř 40 % běžné populace.

V Anglii pochází pouze 1 % návštěvníků národního parku z etnických menšin (Natural England) ve srovnání se 14 % obecné populace (Office of National Statistics).

Tato nerovnost se opakuje napříč řadou národů a vyvolala otázku: Má příroda problém s rozmanitostí?

Venku, populární časopis pro outdoorové nadšence, nedávno udělal rozhovor s Ambreen Tariq, která provozuje @brownpeoplecamping, instagramový účet, jehož cílem je „přimět lidi, aby přehodnotili, co to znamená být venku“.

Ambreenin rozhovor v časopise se jmenuje Diverzifikovat venku, musíme myslet na to, kdo jsme vyloučení, a používá úryvky z jejích příspěvků na Instagramu, ve kterých tvrdí: „Naše veřejné pozemky by měly být inkluzivnější a odrážet různorodou populaci a historii naší země.“

To mě – snědou, přírodu milující dívku – vedlo k otázce, zda jsme skutečně vyloučeni.

Vylučuje příroda etnické menšiny?

Tato otázka se zdá být záměrně provokativní. Konečně neexistují žádná pravidla ani předpisy, které by etnickým menšinám bránily mimo stezky. Nad hlavami stezek se nerýsují žádné nápisy „Pouze bílé“, žádné oddělené toalety, žádná povolení vydávaná na základě barvy.

alt="Venkovní rozmanitost">

V přírodě neexistuje atmosféra „pouze bílí“, tak co brání menšinám? (Obrázek: Centrum pro americkou historii, UT-Austin; Fair Use)

Venku jste omezeni pouze svými schopnostmi. Vzhledem ke kolegiálnímu přístupu většiny turistů, horolezců atd. je příroda jistě jedním z mála míst, kde barva nehraje roli?

Jsem snědá žena z muslimské rodiny a nikdy jsem se venku necítila nepříjemně. Nemohu se ubránit otázce, zda by boj za rozmanitost nebyl lépe zaměřen na zvýšení zastoupení v parlamentu, odstranění rozdílů v odměňování, zlepšení sociální mobility a zajištění lepšího vzdělání.

Jak již bylo řečeno, je velmi snadné tvrdit, že neexistuje žádné vyloučení, když se sami cítíte začleněni, takže je důležité prozkoumat toto téma podrobněji.

V letech 2008 až 2009 se NPS ptala návštěvníků mimo park, zda souhlasí s různými důvody, proč nenavštěvují jednotky NPS častěji.

Hlavní důvody udávané etnickými menšinami byly:

• Bewusstsein: „Ich weiß einfach nicht so viel über NPS-Einheiten“
• Zugriff: „Es dauert zu lange, von zu Hause aus zu einer NPS-Einheit zu gelangen“
• Kosten: „Die Hotel- und Verpflegungskosten in NPS-Einheiten sind zu hoch“

Tyto důvody mimochodem nejčastěji uvádějí také bílí respondenti. To naznačuje, že se jedná o obecné problémy a nikoli specifické pro etnické menšiny. Když se podíváme na největší rozdíly, získáme užitečnější poznatky.

Významné je, že největší rozdíl je ve větě „Svůj volný čas nejraději trávím elektronickými aktivitami“, s tímto tvrzením souhlasí 17 % bílých respondentů ve srovnání s více než dvojnásobkem (38 %) nebělošských respondentů. Dosud žádné vyloučení – ale pohled dále v seznamu odhaluje zajímavé poznatky.

• Erfahrung: „NPS-Einheiten sind für mich unangenehme Orte“ (5 % Weiße vs. 17 % Nicht-Weiße)
• Service: „NPS-Mitarbeiter bieten Besuchern schlechten Service“ (5 % gegenüber 15 %)
• Sicherheit: „NPS-Einheiten sind keine sicheren Orte zum Besuchen“ (5 % gegenüber 13 %)

Asi třikrát tolik etnických menšin považuje jednotky NPS za nepříjemné a nebezpečné se špatnými službami ve srovnání s jejich bílými protějšky. Nerovnost je nižší, ale stále patrná mezi těmi, kdo parky navštěvují (asi dvakrát vyšší než třikrát).

Vzhledem k tomu, že v kontaktu s přírodou neexistují žádné hmatatelné překážky, otázka možná nezní, zda je příroda výlučná, ale zda je inkluzivní.

Obsahuje příroda etnické menšiny?

Romantický venkovní výhled je na zvlněné kopce a zelené cesty; dechberoucích velkých hradeb a sladkovodních jezer; introspekce, osamělosti a smyslu.

Jsou to všechny tyto věci, ale je to také multimiliardový průmysl s monolitickými společnostmi a rozlehlými marketingovými, tiskovými a PR týmy. Mají tito obři přírody menšiny?

• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>
• alt=““>

Domovské stránky všech outdoorových značek ze stránek 1 až 10 sortimentu Pánské bundy na Cotswold Outdoor (kromě jedné domovské stránky, která neobsahovala žádné osoby). Jediný znak rozmanitosti pochází od United By Blue.

Možná jsme v nějaké patové situaci: inzerenti cílí na bílé lidi, protože jsou častěji venku – a bílí lidé chodí více ven, protože jsou obsluhováni právě oni.

Pustil jsem se do hledání širší perspektivy.

Hiren Joshi, 35letý IT konzultant z Londýna, tráví čas jízdou na kajaku, horolezectvím a lyžováním. Říká mi: "Nevím, proč by lidé říkali, že [rozmanitost je problém], protože všechny aktivity, které dělám, jsou velmi inkluzivní a lidé jsou velmi otevření a přátelští. Obecně jsou lidé otevření a etnická příslušnost se nezdá být problémem."

Hiren říká, že se nikdy necítil v přírodě nevítaný: "Je to osobní volba. Neexistuje nic, co by etnickým menšinám bránilo v účasti na outdoorových aktivitách - dokonce ani jazyk není ve sportu překážkou. Lidé, které jsem potkal, byli velmi inkluzivní."

Připouští však, že by mohl být problém se zasíláním zpráv: "Pokud se někdo z etnické menšiny chce zapojit, nic mu v tom nebrání. Možná se ta zpráva nedostane tak daleko, jak by měla."

Sami Rahman, 29letý spisovatel z Londýna, poukazuje na to, že problém spočívá uvnitř: "Neexistují žádné asijské vzory, které by nás povzbuzovaly, zvláště pokud jde o ženy. Od chvíle, kdy vstoupíme do školy, nás učí být dobří v matematice a přírodních vědách. Děti, které jsou dobré ve sportu nebo sportu, jsou vnímány jako 'hloupé'."

"Nikdy jsem neslyšel o asijské rodině kempovat, a to proto, že většina z nich k tomu nebyla vychována."

Dodává: "Je to spíše záležitost komunity. Pro asijské ženy jsou kurzy plavání a aerobiku, ale nic, co by nás povzbudilo k tomu, abychom chodili více ven. Nikdy jsem neslyšela, že by asijská rodina šla kempovat, a to proto, že většina z nich k tomu nebyla vychována."

Sami věří, že odpovědnost leží na samotných etnických komunitách, ale také že by se dalo udělat více pro podporu zapojení. Na otázku, zda by outdoorový průmysl měl udělat více pro to, aby zahrnoval etnické menšiny, odpovídá: "Ano, rozhodně. [Zástupci] by mohli navštěvovat školy, kde je vysoká koncentrace etnických menšin, jako jsou Tower Hamlets. Komunitní skupiny by mohly organizovat kempování nebo výlety do přírody, aby povzbudily rodiny, aby vzaly své děti."

Zdá se, že outdoorový průmysl by mohl udělat více pro zlepšení rozmanitosti, ale je to rozumná iniciativa vzhledem k tomu, že značná část etnických menšin by raději trávila svůj volný čas „elektronickými aktivitami“?

Je rozmanitost v přírodě vůbec důležitá?

Je rozmanitost v přírodě vůbec důležitá? Je to volnočasová aktivita, není to tedy trochu jako být naštvaný, že málo černochů a Asiatů sbírá známky nebo si všímá vlaků?

No, ne přesně.

Za prvé, příroda je pro vás dobrá. Podporuje duševní zdraví, fyzické zdraví, pohodu a rozvoj. Nepřivést velké populace do přírody „protože to nechtějí“ je jako nezahrnout je do nekuřáckých iniciativ nebo kampaní za fyzickou aktivitu a iniciativy zdravé výživy, protože „nechtějí“.

Nejsem příznivcem stavu chůvy, ale když je něco tak jednoznačně a důkladně prospěšné, tak by se ty výhody měly propagovat všem.

alt="dálkové turistické stezky-nový Zéland">Čas snů

Studie za studií prokázaly, že kontakt s přírodou podporuje duševní a fyzické zdraví, pohodu a rozvoj

Za druhé, a to je možná ještě důležitější, péče o přírodu pomáhá vštěpovat pocit vlastnictví, hrdosti a odpovědnosti. Musíme vychovat budoucí správce přírody, a čím více lidí zapojíme, tím lépe pro naše národní parky, zvláště když se obecná populace diverzifikuje.

Na ekonomické úrovni se mnoho národních parků při financování spoléhá na veřejné peníze, politickou podporu a zapojení komunity. Neangažovanost ohrožuje budoucnost našich národních parků.

Jak můžeme zlepšit rozmanitost v přírodě?

Existuje několik způsobů, jak může outdoorová komunita (tj. outdoorové značky, národní orgány, vzdělávací organizace) zlepšit rozmanitost v přírodě.

Povědomí: Provádějte reklamní a vzdělávací kampaně v médiích, která slouží různým etnickým komunitám. Rozvíjet osvětové programy v oblastech s vysokou koncentrací etnických menšin.

Outdooroví nadšenci z etnických menšin, jako je Ambreen Tariq, by mohli sdílet své vlastní touhy povzbudit ostatní, aby následovali jejich příkladu.

Diverzifikovat zastoupení: Používat modely komunit etnických menšin v reklamních a marketingových materiálech. Sponzorujte vzory z různých prostředí.

Dotovat dopravu: Spolupracujte s ekologickými skupinami, školními obvody, komunitními organizacemi a místními samosprávami, abyste poskytli pomoc s dopravou těm, kteří se nemohou do parků dostat sami.

Vytvořte spojení: Zaměřte se nejen na pěší provoz, ale také na vytvoření smysluplného spojení s vnějším světem. Zdůrazněte historické přínosy etnických menšin v prezentacích parku, abyste získali od návštěvníků skutečný vstup.

Tyto iniciativy poskytují výhody nejen etnickým menšinám, ale také samotné přírodě v celé její velkolepé, ale zranitelné kráse. Budoucnost přírody v naší stále rozmanitější populaci můžeme ochránit pouze zapojením různorodého spektra lidí.

Doufáme, že se tam uvidíme.

old=““>

Další fotografie: Dreamstime

      .