Klimatická výzkumnice Grimalda: Pomalé cestování jako budoucí model planety!

Klimatická výzkumnice Grimalda: Pomalé cestování jako budoucí model planety!

V říjnu 2023 opustil behaviorální ekonom Gianluca Grimalda svou práci v Kielském institutu pro světovou ekonomiku (IfW), aby mohl cestovat z Papuy Nové Guineje do Německa způsobem šetrným k životnímu prostředí. Grimalda předtím prováděl výzkum na Papui-Nové Guineji po dobu sedmi měsíců a nechtěl se vrátit letadlem, což vedlo k jeho ukončení, protože jeho zaměstnavatel neakceptoval dlouhou dobu cestování. Od ledna plánuje nástup na novou pozici na Masarykově univerzitě v České republice. K dokončení svých projektů získal finanční prostředky na dvě studie v Bougainville, které se zabývají problémy, jimž tamní domorodé společnosti čelí.

První z jeho výzkumných projektů zkoumá ekonomickou mobilitu v 50 různých domorodých společnostech, zatímco druhý analyzuje chování lidí v situacích kolektivního rizika, jako je změna klimatu. Grimalda zdůrazňuje, že je třeba tyto problémy studovat na místě, protože postižené komunity již nyní velmi trpí důsledky změny klimatu. Jeho rozhodnutí cestovat pomalu není jen osobním závazkem snížit svou uhlíkovou stopu, ale také prohlášením o důležitosti pomalého cestování.

Výzvy postižených komunit

V Bougainville také místní hlasy potvrzují katastrofální důsledky klimatických změn. Helena Hakena, prezidentka Asociace katolických žen na ostrově, ostře kritizuje západní industrializované národy a upozorňuje na ohrožení živobytí způsobené těžbou surovin. To je přímé ohrožení tradičního způsobu života lidí, protože těžba mědi, lithia, niklu a vzácných zemin vede k masivnímu ničení životního prostředí. Mundiya Kepanga, mluvčí kmene Huli, také poukazuje na odlesňování v Papui-Nové Guineji, které způsobují asijské společnosti a dále destabilizuje region.

Situaci menších ostrovních států komplikují mezinárodní konference jako COP28 v Dubaji, které oceánské státy zklamaly. Jejich hlasy jsou často nevyslyšeny a prezident Surangel Whipps Jr. z Palau kritizuje závěrečnou deklaraci, která obsahuje nedostatečnou ochranu malých ostrovů. Tyto země bojují s hroznými důsledky změny klimatu, včetně extrémních povětrnostních jevů, vzestupu hladiny moří a poklesu populací ryb. První přesídlení klimatických uprchlíků na Papuu-Novou Guineu již probíhají, počínaje na Carteretových ostrovech v roce 2000. Austrálie v této souvislosti také uzavřela dohodu s Tuvalu, která má ročně přijmout až 280 klimatických uprchlíků, prezident Whipps mladší však tyto plány považuje za nedostatečné a kritizuje ohrožení celých kultur.

Hledání řešení

Na diskusi o klimatické politice navazuje zpráva Mezinárodního soudního dvora (ICJ), která má objasnit, jaké povinnosti mají státy v boji proti globálnímu oteplování. Rezoluci zakládající tuto zprávu představilo Vanuatu a podpořilo ji 130 členských států OSN. Diskuse o závazcích v oblasti změny klimatu se účastní také „Aliance malých ostrovních států“ a „Fórum tichomořských ostrovů“.

Grimalda, který se zavázal sdílet výsledky svého výzkumu s komunitami Bougainville, cítí, že je jeho odpovědností zastupovat perspektivu těch, kteří si nemohou dovolit leteckou dopravu. Jeho cesta dlouhá 28 000 kilometrů přes 16 zemí během dvou měsíců je symbolem potřeby větší udržitelnosti v cestování. V této souvislosti vyzdvihuje důležitost pomalého cestování pro lepší pochopení lidí a společnosti. Grimalda věří v bod obratu v globální energetické transformaci a cituje Martina Luthera Kinga, aby dal jasně najevo, že navzdory všem výzvám chce i nadále aktivně podporovat ochranu klimatu.

taz a Deutschlandfunk informovali o nutnosti brát změnu klimatu vážně a slyšet hlasy postižených komunit.