Nepředložil jsem cestování k dětem; Jen nechci

Nepředložil jsem cestování k dětem; Jen nechci

Nedávno jsem narazil na stav Facebooku přítele, který mě rozesmál, protože odrážel rozhovory s mou vlastní rodinou.

Old = ""Zveřejněno se svolenímStav Facebooku přítele

Tlak na usazení nejen pochází z rodiny, ale často také od přátel, kolegů a známých. Někdy je otravování bezstarostné. Je to otravné s ostatními. Občas je to urážlivé.

Jednou z nejvíce urážlivých otázek, které se mi někdo kdy zeptal, je: „Cestujte k vyplnění mezery, nemáte děti?“

V otázce bylo tolik otravných předpokladů, že jsem potřeboval minutu, abych je všechny rozbalil: myšlenka, že jsem byl bez mladých lidí neúplný, ne proto, že jsem to považoval za zajímavé, ale zaplnit zívnuté mezery v mém životě, že jsem byl nečestný nebo nějak, když jsem řekl, že nechci svůj vlastní názor.

Byla to dvojnásobná urážka, kterou jsem nemohl potvrdit (nebylo to správné) ani odepřeno (protože pak bych příliš protestoval).

Od té doby téměř každý přítel v mém věku přijal děti, ale já jsem zůstal bezdětný-ne proto, že jsem provozoval život 007 plný zázraků a intrik, ale jednoduše proto, že jsem nikdy nechtěl děti.

Není to proto, že jsem sobecký, jak jsem si myslel; Není to proto, že jsem nenašel toho správného člověka; Není to proto, že se obávám, že ztratím svou postavu; A to není proto, že si to nemohu dovolit. Je to proto, že nechci děti.

Od svých 18 let, přátelé a rodina mi řekli, že jednoho dne změním svůj názor, takže jsem zůstal otevřený k myšlence k této myšlence, ale potřeba dětí nikdy nevzniklo. V posledních letech jsem se ve skutečnosti a pragmaticky zeptal, zda bych chtěl dítě - a odpověď byla vždy ne.

Old = ""Atlas & BootsS 20 neteřmi a synovci trávím spoustu času s dětmi, ale nikdy jsem nechtěl mít vlastní

Držel jsem novorozené děti v náručí a podíval se do jejich krásných malých tváří a vážně se mě zeptal: „Chci jednoho z vás?“ Odpověď je vždy ne. Přemýšlel jsem o osamělosti věku a zeptal jsem se, zda je oprávněné mít děti. Odpověď je vždy ne.

I když jsem blíž k krizi (příští rok mi bude 35), zeptal jsem se na otázku znovu a odpověď, o které si myslím, že stále není. Malá část mé se obává, že jednoho dne změním svůj názor a bude příliš pozdě. Druhá část ví, že jediným důvodem, proč o tom přemýšlím, je rétorika o tématu: ženy, které nemají děti, by se neměly nejen cítit pokání, ale také „zármutek“. Ti, kteří mají děti, říkají, že je to „největší na světě“.

Jsem si jist, že je to tak a nezávisí na tom, kdo jsou a který den je dnes, ale tento slib velikosti mě ještě neovlivnil.

Když jsme s Peter a já měli naše první rande před několika lety, zmínil jsem se v rozhovoru, že jsem nechtěl děti, ale že mi každý říká, že o tom budu myslet jinak.

Řekl: „Nekupuji to, pokud ostatní trvají na tom, že změníte svůj názor na tak velký problém. Myslím, že se jednoho dne nevzbudí a najednou se rozhodnou, že jsou fašisté.“

Pak jsme se smáli a jedli dezert a mluvili jsme až do konce dne. O několik let později jsem se nestal fašistou a pořád nechci děti.

Ne, ne, necestuji, abych zaplnil mezeru v mém životě. Cestuji, protože si to užívám. To je skoro všechno, co s tím souvisí.

Old = ""

Prohlášení o misi: Atlas & Boots

.