Pštrosi: Brilantní přeživší s překvapivě malou myslí!

Pštrosi: Brilantní přeživší s překvapivě malou myslí!

Pštros, největší žijící druh ptáka nadřádu běžci na zemi, fascinuje svými zvláštními vlastnostmi. Může dosáhnout výšky až dva a půl metru a s průměrem kolem pěti centimetrů má největší oko mezi suchozemskými obratlovci. Tento působivý orgán mu umožňuje detekovat nepřátele na vzdálenost tří kilometrů. Informuje o tom Swabian Pštrosí mozek je však relativně malý, sotva větší než vlašský ořech, a zaměřuje se především na základní funkce: jedení, poletování a rozmnožování.

Na rozdíl od běžného stereotypu „hloupého pštrosa“ tato zvířata vykazují pozoruhodnou inteligenci pro přežití. Jsou dobře přizpůsobeny životu v otevřené krajině a mohou dosáhnout rychlosti až 70 km/h. V nebezpečných situacích nejenže rychle prchají, ale dokážou také zaútočit svými silnými nohami a ostrými drápy. Plně dospělý kohout je dokonce schopen zabít lva. Straußhof Möller to vysvětluje Zvířata jsou také považována za prekociální, protože v ohrožení rychle utíkají.

Reprodukce a chov

Pštrosi se rozmnožují mezi březnem a zářím. Během této doby jsou kohouti zvláště nápadní, protože přední část jejich nohou a zobáky zčervenají. V období páření je za noční inkubaci vajec zodpovědný kohout, ve dne za to slepice. Pštrosí samice jsou obecně menší a váží kolem 120 kg, zatímco samci jsou ve tmě dobře maskováni svým černým peřím.

Dalším pozoruhodným rysem pštrosů je jejich rodičovské chování. Jsou považováni za dobré rodiče a o své potomky se starají s velkým nasazením. Fráze „strkání hlavy do písku“ je trochu zavádějící, protože když pštrosi strkají hlavu do písku, ve skutečnosti hledají potravu nebo odpočívají, nikoli ze zoufalství. Jak vysvětluje Schwäbische, 이런 특성으로 인해 그들은 생존하고 번식하는 데 있어 뛰어난 능젥엄 능젥엄 능보젥엄 룥존하고 번식하는 있습니다.

Stručně řečeno, navzdory běžným mylným představám jsou pštrosi fascinující a komplexní tvorové, kterým se v přírodě daří.