Lezení na Uluru: krok příliš daleko

Lezení na Uluru: krok příliš daleko

Výstup na Uluru, nejslavnější australskou dominantu, bude zcela zakázán od roku 2019. Není zákaz dávno překonaný?

V listopadu 2017 Rada národního parku Uluru-Kata Tjuta jednomyslně odhlasovala zákaz lezení na Uluru od 26. října 2019, tedy 34. výročí návratu Uluru k domorodým obyvatelům.

Místo světového dědictví UNESCO bylo vráceno svým tradičním vlastníkům v roce 1985, devět let poté, co byl v roce 1976 přijat zákon o právech domorodých obyvatel (Northern Territory), který konečně uznává zákony a pozemková práva domorodých obyvatel Austrálie.

V současné době je lezení na Uluru povoleno, ačkoli cedule na začátku stezky vyzývají návštěvníky, aby to nedělali z úcty k tradičním správcům země, domorodcům Anangu.

"My, tradiční majitelé Anangu, to musíme říct," stojí na ceduli. "Uluru je v naší kultuře posvátné, místo velkého poznání. Podle našich tradičních zákonů není lezení povoleno. Toto je náš domov... Prosím, nelezte."

alt="Climbing Uluru Australia Sign">Atlas a botyCedule na konci stezky důrazně doporučují návštěvníkům, aby na Uluru nelezli

Každý rok navštíví Uluru více než 250 000 lidí a 16 % z těchto návštěvníků se rozhodlo vylézt na monolit v letech 2011 až 2015, kdy počty klesly pod 20 % a byly úspěšně zahájeny další návštěvnické aktivity.

Rada uvedla jako důvody pro zákaz výstupu obavy z ochrany a bezpečnosti, ale rozhodnutí bylo motivováno především kulturní citlivostí. Uluru má pro obyvatele Anangu hluboký duchovní a kulturní význam a vylézt na něj znamená porušit jejich tradiční zákony.

Obavy o počasí a bezpečnost také vedly k tomu, že trasa byla často uzavřena kvůli silnému větru nebo extrémnímu horku. Od 50. let 20. století na túře zemřelo nejméně 35 lidí a mnoho dalších bylo zachráněno.

Škody způsobené turisty, kteří lezou na skálu, jsou navíc rostoucím problémem. Plastové lahve s vodou jsou upuštěny a horolezci, kteří si potřebují ulevit, znečišťují napajedla využívaná divokou zvěří. Stopy po horolezeckých botách jsou navíc ve skále viditelné na kilometry.

"Nemohu vám zabránit ve výstupu na Uluru," řekl Kurt, náš průvodce z Uluru Rock Tour, "ale důrazně vám všem doporučuji, abyste to nedělali."

Netřeba dodávat, že já ani Kia jsme na Uluru nevylezli. Ani nikdo z naší skupiny 13 hostů. To neznamená, že jsem neviděl odvolání. Jako horolezec (zejména horolezec, který se zabývá pytlováním na vrcholech) chápu, proč by turisté chtěli mít právo na vychloubání dosáhnout vrcholu Uluru ve výšce 863 m (2 831 stop). Oba jsme si také všimli, že výhled z vrcholu musí být opravdu zvláštní.

alt=“Lezení na Uluru “>Atlas a botyPouze 16 % návštěvníků v letech 2011 až 2015 vylezlo na Uluru

Kurt také viděl přitažlivost, ale připomněl nám, že protože lezení na pyramidy bylo v Egyptě zakázáno z důvodu ochrany přírody, turisté tam jen zřídkakdy porušovali pravidla.

"Ale co je důležitější," pokračoval, "Uluru je posvátné místo pro obyvatele Anangu. Představte si to jako katedrálu pro křesťany nebo mešitu pro muslimy. Vylezli byste na Modrou mešitu v Istanbulu nebo na Notre Dame v Paříži?"

Samozřejmě měl naprostou pravdu. Kamkoli cestujeme, dbáme na místní etiketu. Nenosili bychom boty v mešitě v Turecku, neotočili bychom se zády k Buddhovi na Srí Lance a ani ve snu by nás nenapadlo odstranit artefakty z Velikonočního ostrova (ano, skutečně to někdo udělal).

Pokud cestuji do jiné země a je tam posvátné místo, oblast s omezeným přístupem, nevstupuji do ní ani nelezu, respektuji to. Totéž zde platí pro Anangu. Vítáme zde turisty. Turistiku nezastavujeme, jen tuto aktivitu.“ – Sammy Wilson, tradiční vlastník a výkonný ředitel Uluru

Hlavní ministr Severního teritoria Adam Giles prohlásil, že lezení na Uluru by nemělo být zakázáno, protože Uluru je pro všechny Australany. Mně se tento argument zdá slabý, protože Uluru nemá pro Piranpu (bílé lidi) žádný náboženský nebo kulturní význam.

Argument jde od chabého k směšnému, když uznáte, že Ananguové byli v této oblasti nejméně 22 000 let předtím, než kapitán Cook vůbec vkročil do Austrálie v roce 1770.

Je to smutný případ, že se o lezení na Uluru tak dlouho mluví. Je to jen proto, že domorodí Australané byli v nedávné historii Austrálie tak dlouho marginalizováni, že se o tom ještě vůbec diskutuje. Skutečnost, že stále existují rozdílné názory na lezení na Uluru, ukazuje, kam až musí integrační snahy ještě zajít.

Stejně jako mají zakázáno lézt na mešity a katedrály, možná by turisté neměli mít vůbec dovoleno vylézt na Uluru. Zákaz je již dávno platný a čím dříve vstoupí v platnost, tím lépe.

Výstup na Uluru by měl být skutečně minulostí.

old=““>

old=““>

Austrálie je obrovská země. Pokud byste plánování raději vzdali, doporučujeme G Adventures a jejich malé skupinové zájezdy do Austrálie.

Lonely Planet Australia je komplexní cestovní průvodce po této zemi, ideální pro ty, kteří chtějí prozkoumat hlavní atrakce a vydat se na méně ujeté silnice.

Poslání: Atlas & Boots

      .