Věci, které řekla moje matka: dar bilingvismu

Věci, které řekla moje matka: dar bilingvismu

Minulý rok můj přítel zjistil, že moji rodiče se nikdy neučili anglicky, i když se v roce 1969 přestěhovali do Anglie.

Zvedl křivé obočí. "Ale mluvíš to tak dobře," řekl s drzým úsměvem v koutcích úst, když se posmíval těm, kteří mi v minulosti tak velkoryse složili stejný kompliment.

On, Asiat narozený v Británii jako já, věděl, že není důvod, abych nemluvil dobře anglicky. Koneckonců, narodil jsem se, vyrostl a vystudoval jsem v Anglii.

Možná bych neměl být strohý ohledně komplimentu. Angličtina je přeci můj druhý jazyk, i když v ní (a pouze v ní) píšu, přemýšlím a sním.

Mým prvním jazykem neboli „mateřským jazykem“ je bengálština, a přestože to bylo ponecháno na konverzaci s matkou, jsem vděčná, že ji mám. Určitě si půjčuje z angličtiny, ale její jedinečné hovorové výrazy a fráze přinášejí do mého života bohatství, které by jinak chybělo.

Jako spisovatel (a také jako čtenář) si často zapisuji zvlášť krásné věty.

[Je to] ten druh smíchu, který za sebou nemá žádné plíce. Zní to spíš jako šustění spadaného listí.

Slyšíš ten smích, že?

Demence bloudí chodbami její mysli a zhasíná světla. A temnota, která zůstává, je často plná fantomových obav.

praskání. Jaké slovo!

Nečtu v bengálštině, ale moje matka občas řekne něco úžasně ponižujícího nebo zábavného způsobem, který se nedá přeložit do angličtiny.

Amar shoril ekere kulya zargi

Doslovný překlad je „moje tělo se otevírá“, nejlepší překlad je „moje tělo se rozpadá ve švech“, ale ani jeden nevystihuje bolestivost ženy truchlící nad ztrátou svého zdraví.

V úplně jiné náladě moje matka jednou poznamenala:

Tai ekshor fon gontor farborni

Tato nádherně žíravá urážka byla vržena na obzvláště zachmuřeného souseda. Výraz – „jako by uměla napočítat sto liber“ – není v angličtině zdaleka tak žíravý. Nuance a kousnutí se v překladu úplně ztrácí.

Příležitosti, jako jsou ty výše, mi připomínají, jaké mám štěstí, že mluvím dvěma jazyky, jaké mám štěstí, že se mohu z rozmaru dostat ke slovům jiné země na jiném kontinentu a použít je k překroucení okouzlující fráze nebo k vyřezání řezavé urážky.

Tyto příležitosti mě také nutí naříkat nad řádky, které nikdy nepřečtu. Jaké to musí být potěšení číst Gabriela Garcíu Marqueze v jeho vlastním jazyce. Jednou jsem to zkusil, ale vzdal jsem to, když jsem si uvědomil, že moje španělština není zdaleka dost dobrá. Stále cvičím, ale obávám se, že nikdy nedosáhnu bodu, kdy si budu moci užívat složitosti jazyka nebo nepřeložitelné skvosty, které mi v bengálštině přinášejí tolik radosti.

alt=“Jaké potěšení musí být číst Gabriela Garcíu Márqueze v jeho vlastním jazyce”>Čas snůJaké to musí být potěšení číst Gabriela Garcíu Marqueze v jeho vlastním jazyce

Kdyby bylo možné vyzvat monolingvisty, aby se bez povýšenosti naučili druhý jazyk, udělal bych to. Měl jsem prospěch z jednoho z nejlepších státních vzdělání na světě, ale věřím, že nás to lingvisticky zklamalo.

Stačí cestovat do Norska nebo Švýcarska, abyste viděli, jak se lze bez problémů naučit druhý jazyk vedle prvního. My ve Velké Británii, USA, Austrálii nebo jakékoli jiné anglicky mluvící zemi na světě můžeme získat velké výhody z učení druhého jazyka.

Dvojjazyčnost a mnohojazyčnost otevírají pracovní příležitosti v zahraničí, poskytují řadu kognitivních výhod, usnadňují cestování a dokonce posilují ekonomiku. Zlepšují postřeh, rozhodování a dokonce mohou zlepšit angličtinu.

Navíc, možná nejlepší ze všeho, vám mohou pomoci vytvořit lahodně formulované urážky pro vaše pitomé sousedy – a kdo by to nechtěl?

Poslání: Dreamstime

      .