13 dní, které otřásly světem

13 dní, které otřásly světem

Naše cesty jsou utvářeny historií. Určuje, kam můžeme a kam nemůžeme jít, a učinilo to tak pro průzkumníky minulých staletí. Významné události v průběhu historie změnily a definovaly svět, který dnes obýváme a zkoumáme. Zde se podíváme na některé dny, které otřásly světem a měly pozoruhodné a trvalé dopady, které jsou dodnes citelné a viditelné.

Zhruba před 66 miliony let došlo k zániku křídy a třetihor, Mexiko

Samozřejmě se jedná o teoretickou událost. Zhruba před 66 miliony let však téměř jistě došlo k hromadnému vymírání asi 75 % rostlinných a živočišných druhů na Zemi. Mohl a nemusel to být obrovský asteroid, který zasáhl poloostrov Yucatán na území dnešního Mexika. Pokud ano, pak ten den vyhladil téměř všechny dinosaury v tak (geologicky) krátkém časovém období, které zahájilo kenozoickou éru, kterou si dnes (lidé) užíváme. Doslova to otřáslo světem a vydláždilo cestu lidstvu.

Kolem roku 1800 př. n. l. Život Abrahama, Irák

alt="13-dní-které-shocked-the-world-of-Abraham-Abrahamic-Religions">Veřejná doména

Odhaduje se, že 54 % světové populace (3,8 miliardy lidí) se považuje za vyznavače jednoho z abrahámovských náboženství – především judaismu, křesťanství a islámu, ale i různých dalších menších náboženství. Abraham se narodil v Uru v Babylónii a jednoho dne uvěřil, že celý vesmír je dílem jediného Stvořitele. Tak se zrodil judaismus. A pak křesťanství. A pak islám. Ať už v dobrém nebo ve zlém, tato náboženství ovlivnila tolik civilizovaných společností světa a byla základem nesčetných konfliktů v celé historii lidstva.

11. prosince 1241 Smrt Ögedei Khan, Rakousko

alt="13-dní-které-šokovaly-svět-Císař-Ogedei-khan-portrait">Veřejná doména

Mongolský válečník Batu Khan byl na pokraji dobytí Vídně a zničení Svaté říše římské. Evropa 13. století byla na pokraji zhroucení. Ale smrt Ögedei Khan, druhého velkého chána mongolské říše, přinutila Batu Khan vrátit se do Mongolska, aby rozhodl, kdo bude právoplatným dědicem říše. Kdyby Ögedei Khan zemřel jen o několik měsíců nebo týdnů později, evropské dějiny, jak je známe, by byly velmi odlišné.

Kolem roku 1439 Vynález tiskárny, Německo

alt="13-dní-které-sokoval-svět-guttenburg-tiskový-stroj">Veřejná doména

Johannes Gutenberg byl prvním Evropanem, který tiskl pohyblivým písmem. Je široce považován za zodpovědného za vytvoření praktického systému, který umožnil masovou produkci tištěných knih, který byl ekonomicky životaschopný pro tiskárny i čtenáře a který otevřel masovou komunikaci na další staletí. TheO přesném datu Gutenbergova tisku se diskutuje, ale wBez něj a bez něj byste tato slova dnes možná nečetli.

12. října 1492 Rodrigo de Triana přistává v Americe na Bahamách

alt="13-dní-ze-socked-the-world-landing_of_Columbus">Veřejná doména

Dnes má Kryštof Kolumbus veškerou čest, ale seňor Triana byl vlastně prvním Evropanem po Vikingech, který viděl Ameriku. Říká se, že křičel: "¡Tierra! ¡Tierra!" (Přistát! Přistát!) a informoval Columba a zbytek posádky, že byl objeven nový kontinent. Objev nového světa navždy změnil starý svět.

21. dubna 1503 Aragonci porazili Francouze v bitvě u Cerignoly v Itálii

No a co? Za prvé, kdo sakra jsou Aragonci a co je tak zvláštního na tom, že Francouzi prohráli další vojenskou bitvu? No vidíte, byla to první bitva, kterou bylo možné vyhrát s použitím střelného prachu v ručních palných zbraních (zbraních). Aragonci (Španělci) měli asi tisíc arkebuzírů, což byli předchůdci muškety. Díky tomu by válčení už nikdy nebylo jako dřív, čímž by se otevřela cesta k těm nejničivějším a nejkrvavějším bitvám v historii. Úžasné.

30. ledna 1649 je popraven anglický král Karel I., Spojené království

alt="13-dní-které-otřásly-světem-poprava-krále-Karla-I">Veřejná doména

První panovník, který byl souzen a popraven za zradu, ukázal královskému světu, že monarchie nemusí být jedinou formou vlády. Tehdy nebyly demokracie a parlamenty tak rozšířené jako dnes. Místo toho byli spíše normou císaři, králové, sultáni a cháni. Díky bohu se věci změnily, že?

4. července 1776 oficiálně přijata Deklarace nezávislosti, USA

alt="13-dní-ze-socked-the-world-Declaration of Independence">Veřejná doména

Dá se říci, že temný den v britské historii by znamenal střídání stráží, abych tak řekl. Nový národ, Spojené státy americké, by se staly nejmocnějším a nejvlivnějším národem v historii světa. Země by nakonec porazila komunismus, poslala člověka na Měsíc, ovládla globální sporty a dala světu Coca-Colu, McDonalds a Starbucks.

28. června 1914 Atentát na arcivévodu Ferdinanda, Bosna a Hercegovina

Atentát na arcivévodu v Sarajevu by byl konečným katalyzátorem Velké války, která způsobila dosud nejkrvavější období v historii lidstva. O čtyři roky později bylo na mnoha bojištích přes 16 milionů mrtvých. Společenskopolitický dopad byl ještě větší, protože válka vyvolala revoluce a další konflikty ještě většího rozsahu, které nakonec vedly k největšímu konfliktu v dějinách lidstva: druhé světové válce. Případné náklady na tento den jsou prakticky nevyčíslitelné. Netřeba dodávat, že věci už nikdy nebyly jako dřív.

22. června 1941Hitler napadl Rusko, Rusko

alt=“dny-které-šokovaly-svět-hitler-invaze-rusko – 1″>Federální archivy/Creative Commons

Vypadalo to, že diktátoři a militaristé brzy ovládnou prakticky celý svět. Ale operace Barbarossa, Hitlerovo rozhodnutí poslat přes sovětské hranice tři miliony německých vojáků, by nakonec vedla k Hitlerově porážce a zničení nacismu. Jen o rok dříve byla Velká Británie, poslední obrana Evropy, na pokraji porážky. Hitler, který si nebyl vědom hluboce křehkého postavení Británie, začal měnit taktiku a strategii, což nakonec vedlo k jeho rozhodnutí zaútočit na Rusko. Mylně se domníval, že může uspět tam, kde bezpočet jiných v historii selhalo.

6. srpna 1945 Spojené státy shodí atomovou bombu na japonskou Hirošimu

alt=“dny-které-sokovaly-světem-atomová-bomba – 1″>Takabeg/Creative Commons(Obrázek: رفع بواسطة Takabeg, Creative Commons)

Atomový věk byl zahájen dnem svržení první atomové bomby na Japonsko a svět se navždy změnil. 9. srpna byla na Nagasaki svržena druhá bomba. Dva bombové útoky, které zabily nejméně 129 000 lidí, zůstávají jediným použitím jaderných zbraní ve válce v historii.

V televizním vysílání z roku 1965 o okamžicích po prvním úspěšném atomovém testu J. Robert Oppenheimer, vědecký ředitel amerického programu na vývoj prvních jaderných zbraní, řekl: "Věděli jsme, že svět už nikdy nebude jako dřív. Někteří se smáli, někteří plakali, většina mlčela. Vzpomněl jsem si na větu z hinduistického písma, Bhagavad'Gita, svět se stal smrtí...'Now I have the Death...'Now.

9. listopadu 1989 Pád Berlínské zdi, Německo

alt=“dny-které rozbily svět-berlínská zeď – 1″>Lear 21/Creative Commons

Jestliže byl atentát na arcivévodu Ferdinanda v roce 1914 katalyzátorem téměř století krveprolití, možná pád Berlínské zdi znamenal jeho konec. Nebylo by to řešení všech evropských problémů, ale zahájilo by to novou, moderní éru. Studená válka skončila, Evropa už nebyla tak rozdělená a rodiny se sjednotily. "Teprve dnes," nasprejoval Berlíňan na kus zdi, "je válka skutečně u konce."

9. září 2001 11. září útoky, USA

alt="dny-které-shocked-the-world-sept-11-1″>Robert/Creative Commons

Obrazy těchto útoků by mohly dobře definovat třetí tisíciletí. Čtyři unesená osobní letadla byla úmyslně převezena do destinací v USA. Zejména byly zničeny severní a jižní věže komplexu Světového obchodního centra v New Yorku. Útoky zabily 2 996 lidí a ovlivnily zahraniční politiku po celém světě na další roky. Vlny této celosvětové události jsou pociťovány dodnes a budou pociťovány po desetiletí, možná staletí.

Poslání: Lear 21/Creative Commons

      .