Vzpruha pro lidi opouštějící zemi: Platební karty pro žadatele o azyl mají dopad!
Zavedení platebních karet pro žadatele o azyl v Německu vede k výraznému nárůstu dobrovolných odchodů.

Vzpruha pro lidi opouštějící zemi: Platební karty pro žadatele o azyl mají dopad!
Zavedení platebních karet pro žadatele o azyl v Německu má zřejmě významný dopad na dobrovolné odchody migrantů. Od komplexní implementace karty do konce června 2024, která začala v březnu 2024, vykazují statistiky alarmující trendy. Například v Bavorsku vzrostl počet výjezdů žadatelů o azyl v období od července do prosince 2024 ve srovnání se stejným obdobím loňského roku téměř o 30 procent – z 5 984 na 7 778 výjezdů. Tento vývoj považují za úspěch i bavorské úřady. t-online.de uvádí, že v Bavorsku byl zejména na jaře 2024 zaznamenán nárůst o přibližně 30 procent.
Situace v dalších spolkových zemích tento trend podtrhuje. V okrese Saale-Orla v Durynsku vzrostl počet odjezdů z 31 v roce 2023 na 90 v roce 2024. Nárůst o 28 procent zaznamenal od zavedení karty v prosinci 2023 také v Greizu. V některých regionech, jako je Braniborsko, se počet odjezdů zdvojnásobil, zatímco v Sasku-Anhaltsku byl zaznamenán nárůst o třetinu. Údaje ze Saska ukazují nárůst o 21 procent.
Omezení platebních karet
S kritikou se však musí potýkat i platební karta. Odborníci tvrdí, že hotovostní limit 50 eur a zákaz zahraničních převodů podporují exodus žadatelů o azyl. V Hannoveru, kde byla zavedena sociální karta bez hotovostního limitu, klesly výjezdy o 36 procent. To naznačuje, že restriktivní předpisy o platebních kartách by mohly významně přispět ke zvýšenému odchodu.
Kromě toho existují obrovské obavy o kvalitu života žadatelů o azyl. Bavorská rada pro uprchlíky označila platební kartu za „diskriminační kartu“ a tvrdila, že zavedení karty ztěžuje účast v každodenním životě. Kritici považují argument CSU, že karta má zabránit převodu peněz do zahraničí, za vědecky neudržitelný.
Nejasné cíle a plány do budoucna
Přestože se v Německu v současnosti používá přes 70 000 platebních karet, zůstává nejasné, jaký vliv má karta na ochotu žadatelů o azyl opustit zemi. Ministerstvo vnitra neposkytlo žádné konkrétní informace o destinacích migrantů po jejich opuštění země. Mohlo by se jednat o komplexní souhru faktorů, které se prolínají jak s právní situací, tak s individuálními životními podmínkami žadatelů o azyl.
CSU a zemská vláda se zasazují o celostátní zavedení tohoto opatření v celém Německu, a to i přes zpoždění v některých spolkových zemích. Někdy protichůdné výsledky a neustálá kritika vyvolávají otázky o dlouhodobé efektivitě a spravedlnosti systému platebních karet. br.de uvádí, že diskuse o tom bude určitě pokračovat v následujících měsících.