Indie: Duchovní turistika vzkvétá – požehnání nebo prokletí?

Indie: Duchovní turistika vzkvétá – požehnání nebo prokletí?

Duchovní turistika v Indii zažívá boom a stále více se stává důležitým ekonomickým faktorem. Každý rok miliony věřících podnikají poutě na svatá místa, jako je Santiago de Compostela, Řím, Mekka a Káthmándú. Indická města, zejména Varanasi, Rishikesh, Ayodhya a Prayagraj, stále více přitahují turisty hledající duchovní naplnění. Kumbh Mela, největší náboženský festival na světě, se naposledy konal v Prayagraj na začátku roku 2025, kde se této velkolepé akce zúčastnilo kolem 400 milionů lidí. To je považováno za velkolepé, protože zahrnuje rituální koupele v řekách na čtyřech svatých místech, jako je Prayagraj, Haridwar, Nashik a Ujjain, aby byly očištěny od hříchů.

Indická vláda uznala, že sektor duchovní turistiky má obrovský potenciál. Prostřednictvím cílených investic do infrastruktury, pohostinství a nemovitostí usiluje vláda o to, aby se Indie stala předním poutním místem. Duchovní cestovní ruch již představuje 60 procent domácího cestování v Indii. Investory a turisty přitahují poutní místa, což má za následek vysokou poptávku po nových hotelech, resortech a wellness zařízeních. Zejména v Ayodhya bylo investováno 10 miliard dolarů do chrámu Ram Mandir na vytvoření nového duchovního centra. To má nejen pozitivní ekonomické aspekty, ale také vyvolává kritické otázky týkající se komercializace posvátných míst, protože to často vede k vysídlování místního obyvatelstva a zvyšování cen nemovitostí.

Environmentální problémy v Kumbh Mela

Konání Maha Kumbh Mela v Prayagraj je dalším příkladem silné přitažlivosti duchovních událostí. Tato šestitýdenní akce, která se koná každých dvanáct let, letos přilákala již přes 520 milionů lidí, což se rovná více než deseti milionům návštěvníků denně. Tato obrovská návštěvnost s sebou ale přináší i vážné ekologické problémy. Ústřední rada pro kontrolu znečištění Indie hlásila vysoké hladiny koliformních bakterií na soutoku Gangy a Yamuny, což naznačuje fekální kontaminaci.

Vzhledem k těmto ekologickým problémům se duchovní a náboženské autority poprvé sešly, aby diskutovaly o tom, jak se vypořádat s důsledky změny klimatu. Svámí Mukundananda zdůrazňuje potřebu chránit přírodu, aby se zachovaly řeky Ganga a Jamuna. Náboženské organizace se stále více zavazují k udržitelným praktikám na ochranu životního prostředí. Tato diskuse se koná v rámci iniciativy Faith for Earth, zahájené v roce 2017 Programem OSN pro životní prostředí. Jeho cílem je zapojit náboženské komunity do dosahování cílů udržitelného rozvoje OSN.

Slučitelnost víry a udržitelnosti

Náboženští vůdci se zavázali podporovat mezi svými stoupenci praktiky šetrné k životnímu prostředí. To zahrnuje strategie pro využití obnovitelné energie a nakládání s odpady. Tento závazek ukazuje, že je možné spojit víru a povědomí o životním prostředí a podporovat více politických změn. Změna klimatu přináší extrémní výkyvy počasí, které ohrožují potravinovou, vodní a energetickou bezpečnost v Indii.

Propojení víry, politiky a cestovního ruchu však vyvolává složité otázky. Projekty jako Chrám Ram Mandir slouží nejen k náboženské přitažlivosti, ale také k nacionalistickému sebechválení ze strany vlády, což podněcuje veřejnou debatu o skutečném smyslu takových iniciativ. Ačkoli náboženská dynamika v Indii často zůstává v pozadí, zejména v mezinárodním kontextu, získává celosvětovou viditelnost.

Vzhledem k tomuto vývoji se teprve uvidí, jak se Indie vypořádá s výzvami a příležitostmi, které představuje sektor duchovní turistiky, a jaké kroky budou podniknuty k zajištění udržitelné budoucnosti.