Nájmy prudce rostou: každý sedmý platí více než 50 procent svých příjmů!
Zjistěte, jak rostoucí náklady na pronájem v Německu zatěžují stále více domácností a jaké strategie jsou diskutovány jako řešení.

Nájmy prudce rostou: každý sedmý platí více než 50 procent svých příjmů!
Aktuální průzkum veřejného mínění YouGov ilustruje zoufalou bytovou situaci v Německu. Přibližně 15 % nájemníků utratí za nájem více než polovinu svého čistého příjmu. Obzvláště tvrdě jsou zasaženi rodiče samoživitelé, obyvatelé měst a lidé z přistěhovaleckého původu. Tento vývoj vede k rostoucí sociální propasti v podmínkách bydlení, která se dále prohlubuje. Reprezentativně bylo dotazováno přes 4000 lidí, z toho téměř 2400 nájemníků. Alarmujícím výsledkem průzkumu je, že dokonce 3 % respondentů musí utratit více než 70 % svých čistých příjmů za nájem.
Výzvy v městských oblastech jsou obrovské. Obyvatelé měst jsou až třikrát častěji postiženi stísněným životním prostorem a vysokými fixními náklady než lidé ve venkovských oblastech. Malé byty a rostoucí dodatečné náklady zatěžují každodenní život a ztěžují život ve městech. Podle průzkumu 8 % respondentů utratí za nájem méně než 20 % svých příjmů, zatímco kolem 50 % utratí za bydlení 20 až 39 % svých příjmů. 17 % dokonce platí mezi 40 % a 49 % svého platu. Je pozoruhodné, že 53 % nájemníků bydlí v bytech, které mají více pokojů než lidí, na rozdíl od 76 % vlastníků.
Rostoucí nedostatek bytů a růst cen nájmů
Nedostatek cenově dostupných bytů ve velkých německých městech má na životní situaci obzvlášť výrazný dopad. Podle odhadů chybí zhruba 1,9 milionu cenově dostupných bytů, z toho 1,4 milionu bytů do 45 metrů čtverečních, které jsou důležité zejména pro jednočlenné domácnosti. Největší deficity najdeme ve městech jako Berlín, Hamburk a Kolín nad Rýnem. Vláda semaforů si dala za cíl vytvořit 400 000 nových bytů ročně, ale těchto cílů se nedaří dosáhnout. Vysoký stavební zájem a náklady znamenají, že počet dokončených staveb může dramaticky klesnout.
V roce 2023 se očekává, že dokončení klesne z 295 000 na očekávaných 223 000. To by mohlo dosáhnout téměř historického minima z roku 2009. Průzkum ukazuje, že čtyři z deseti domácností ve velkých městech (kolem 8,6 milionu lidí) žijí s problematicky vysokým nájemným. Méně než životní minimum po odečtení nájemného má téměř 13 procent domácností nájemníků.
Sociální dopady a řešení
Vysoké náklady na pronájem způsobují nejen finanční zátěž, ale také brání mnoha lidem zapojit se do společnosti. Odborníci varují, že to omezuje investice do vzdělání a mobility, což následně prohlubuje sociální nerovnost. Jedním z návrhů na zlepšení situace je znovuzavedení neziskového statutu bytových společností. To by mohlo být za určitých podmínek slučitelné s právem EU.
Semaforová vláda plánuje zvýšit výdaje na veřejně dotované bydlení. Uvažuje se také o posílení sociálního bydlení a zlepšení kontroly nájemného. Tato opatření jsou naléhavě nutná, aby se čelilo zhoršujícímu se nedostatku bytů. Sociální problémy spojené s rostoucím zatížením nájemného vyžadují dlouhodobé strategie a jasné regulace nájemného, aby se dramatický trend zastavil.
Leadersnet uvádí, že bytová situace v Německu se nadále zhoršuje Boeckler ukazuje hluboké problémy nabídky bydlení a možná řešení.