Putinova propaganda v hostinci: Pohled na Ruský večer v Sasku
Cestopisná reportáž o návštěvě Ralfa Hebera v Moskvě a roli propagandy v době korony a konfliktů.

Putinova propaganda v hostinci: Pohled na Ruský večer v Sasku
Ralf Heber, provozovatel hostince v Hartmannsdorfu v Sasku, nedávno uspořádal „Ruský večer“, který nabídl pohled na jeho pohled na Rusko a ukrajinské konflikty. Večer, který se konal čtyři týdny po ruském útoku na Ukrajinu, začal úvahou o pandemii koronaviru a jejím dopadu na Heberův pohled na svět. Ve své přednášce popsal pandemii jako událost, která zásadně změnila jeho pohled na svět.
Heber označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jednoho z „nejúrovňovějších a nejchytřejších politiků na světě“ a vyjádřil přesvědčení, že Rusové chtějí „nacisty“ na Ukrajině vymýtit a mají před sebou ještě spoustu práce. Své informace prezentoval jako „pravdu“ a vyjádřil hlubokou nedůvěru mainstreamovým médiím. Tyto názory spadají do širšího kontextu charakterizovaného zvýšeným šířením propagandy a dezinformací.
Propaganda v digitálním věku
Ústředním hráčem v šíření takových narativů je Telegram, platforma, která od svého založení v roce 2013 Pavlem Durovem přilákala přes 900 milionů uživatelů. Telegram je známý svou rychlostí, soukromím a laxním moderováním obsahu. Podle analýzy Blackbird.AI je platforma centrem proruské propagandy, která umožňuje narativy, které podkopávají demokratické instituce a volby a podporují kulturní rozdíly.
Decentralizovaná struktura Telegramu usnadňuje manipulaci s narativy ze strany státem podporovaných aktérů, zejména s ohledem na ukrajinský konflikt a západní demokracie. Ruské příběhy často začínají na Telegramu a najdou si cestu do mainstreamových médií prostřednictvím influencerů a neautentických účtů. Blackbird.AI identifikoval na Telegramu síť více než 600 proruských kanálů, které zahrnují různé typy, jako jsou kybernetické operátory, influenceři a státní média.
Kulturní a politické implikace
Šíření těchto narativů nejen ovlivňuje vnímání na Západě, ale ovlivňuje také veřejnou diskusi a přispívá k politické polarizaci. Na akcích, jako je „Ruský večer“, lze kulturní přenosy této propagandy vidět v přátelském prostředí, kde se podávají tradiční ruská jídla, jako je boršč a pelmeně. To podporuje romantizovaný pohled na Rusko, který je v rozporu s mediálním zobrazením války na Ukrajině.
Společnosti a soukromé osoby by si měli být vědomi možného dopadu narativních útoků na jejich pověst a stabilitu trhu. Účinná protiopatření proti takovým útokům vyžadují úzkou spolupráci mezi vládami a společnostmi a také zlepšení regulace a mediální gramotnosti. Uvědomění si manipulativní síly médií, digitálních i analogových, zůstává v dnešním informačním prostředí zásadní.