Explozivní eskalace: Íránský raketový útok na Izrael rozpoutal chaos!

Explozivní eskalace: Íránský raketový útok na Izrael rozpoutal chaos!

Večer 14. června 2025 Írán odpověděl masivním protiútokem na Izrael poté, co izraelské letectvo předtím bombardovalo vojenské a jaderné cíle v Íránu. Podle zpráv íránské agentury Irna byly odpáleny stovky balistických střel. V Izraeli ohlásili hasiči několik vážných incidentů, včetně požáru ve výškové budově v Tel Avivu. Záchranná služba hlásila více než desítku zraněných.

Izraelský ministr spravedlnosti Jordan Markov potvrdil, že letectvo se při neúnavném nočním náletu zaměřilo na četná íránská jaderná a vojenská zařízení. Postižena byla zejména továrna na konverzi uranu v Isfahánu a jaderné zařízení v Natanu. Tyto útoky jsou součástí strategie Izraele založené na tvrzení, že Írán je blízko dokončení jaderné infrastruktury, označované jako „bod, odkud není návratu“. Rozvědky naznačují, že Teherán tajně pracuje na výrobě jaderné bomby.

Reakce a důsledky

Izraelská armáda uvedla, že rozsah škod na íránských zařízeních je v současné době nejasný. Odpoledne téhož dne bylo vydáno cestovní varování pro celý Izrael, zatímco ministerstvo zahraničí nedoporučuje cestovat do celé oblasti Perského zálivu. Postiženy jsou Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán a Jordánsko.

Uprostřed vojenských střetů Egypt zastavil mezinárodní protestní pochod do pásma Gazy. V Ismailii bylo zadrženo asi 400 aktivistů z různých zemí, kteří mají být deportováni přes letiště v Káhiře. Zdá se, že tato opatření jsou součástí širší strategie, která by mohla vést k další eskalaci konfliktu v regionu.

Vojenské strategie v centru pozornosti

Jan Busse z univerzity Bundeswehru v Mnichově uvedl, že Írán je technicky schopen poskytnout dostatek vysoce obohaceného uranu až pro deset jaderných zbraní. Experti však ukazují, že stále může chybět funkční hlavice a vhodný doručovací systém. Úroveň 60 procent obohacení by mohla být v nadcházejících dnech zvýšena na 90 procent, ale i v nejlepším případě by Íránu chyběl jeden až dva roky k tomu, aby měl funkční jadernou zbraň.

Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa doufá, že se Írán po útocích vrátí k jednacímu stolu. USA přitom již podporují Izrael v odrážení íránských protiútoků. Experti ale varují, že situace se může snadno změnit v regionální krizi, pokud do konfliktu zasáhnou proíránské milice známé jako „osa odporu“. Zatím se ale z velké části drží zpátky a íránské zájmy podporují většinou jen symbolicky.

Souhrnně současná situace ukazuje, jak napjatá je geopolitická situace na Blízkém východě. Vojenská akce by mohla zpozdit, ale nikoli zastavit íránské aktivity. Odborníci opakovaně varují, že udržitelné řešení je nakonec třeba řešit politicky.

Pro více informací si přečtěte reportáže z MDR a ZDF.