Vyzkoušejte mé limity na sopce Cotopaxi

Vyzkoušejte mé limity na sopce Cotopaxi

Věděl jsem, že to bude zima. Věděl jsem, že to bude obtížné. Nevěděl jsem, že bych se vzdal sopky Cotopaxi po pouhých 10 minutách. Naše výška 4 500 m, smíšená s neobvykle drsným počasím, ztěžovala každý dech, každý krok k potížím. Když mě vítr zasáhl do obličeje, zavřel jsem oči a poprvé jsem nepřemýšlel, proč jsem nechal Petra přesvědčit, aby tak učinil. Ledovec byl jeho věc. Jeho koníček byl trekking v Clinking Cold. Mám rád dobrodružství, ale ne když to bolí. Dávám přednost svému adrenalinu o 10 stupňů nad mrazem, díky.

Snažil jsem se soustředit na nadcházející úkol: jednu nohu před druhou. Bez ohledu na rukavice na mokré rukavice, bez ohledu na neustálý déšť - jen jedna noha před druhou. Peter byl vpředu, doprovázen živou skotskou dívkou, která v poledne stoupá na skále. (Nezáleželo mi na mě ... Byl jsem hezký.)

Střed smečky vytvořil skupinu víkendových turistů, kteří naštěstí měli téměř tolik boje jako já. Spodní část byla další městská dívka. Místo turistických bot nosila tenisky - a zaplatila cenu drahé.

Pomalu jsme se pladovali dopředu, hlavy se vynořily z výšky a kůže se chvěla chladem. Po půl hodině se naše útočiště objevilo do dohledu. Vypadalo to tak blízko a přesto nám trvalo, než se tam dostali. Peter se zasmál, když jsem mu později řekl, že chápu, proč horolezci vzdávají pár metrů před jejich vrcholem. Samozřejmě jsem byl dramatický, ale dostali jsme tak pomalu, že nám trvalo hodinu, než jsme vyšplhali několik set metrů.

Když jsme konečně dorazili do útočiště, náš průvodce nás všechny dal a požádal nás, abychom vážně zvážili, zda chceme pokračovat. Počasí je neobvykle špatné, řekl, a mohlo by být obtížné se posunout dále. Někteří z mě chtěli šťastně skočit dolů, ale část mě byla zklamaná. Přišli jsme tak daleko, byli jsme si jisti, že se dostaneme na ledovec?

Po 10 minutách Uming a Ahhing a s jemným povzbuzením Petera a Sprighly Scottish jsme se rozhodli pokračovat jako skupina. Znovu jsme nashromáždili namočené vrstvy a dostali se do chladu. Můj šátek se zvlhčil z mého teplého dechu. Upravil jsem to, ale nakonec jsem měl jen šátek, který byl z deště mokré. Moje prsty byly hluché v mých mokrých rukavicích a zdálo se, že spalující studený vzduch mi střílí nosem přímo do mého mozku. Jedna noha před druhou. Jedna noha před druhou, a tak to šlo na 5 000 metrů.

• alt = "">
• alt = "">
• alt = "">
• alt = "">
• alt = "">
• alt = "">
• alt = "">
• alt = "">
• alt = "">
• alt = "">
• alt = "jedinečné geografické oblasti Ekvádoru">
• alt = "">

Když jsme konečně dorazili k ledovci, zadrželi jsme dech dostatečně dlouho, abychom povzbuzovali. Byla to relativně krátká túra, ale pocit úspěchu byl fantastický. Dostal jsem nahlédnutí, proč Peter rád vyšplhá na hory (ne že bych se k němu brzy vrátil). Chvíli jsme si užili dramatický výhled a pořídili jsme několik fotek z nás, které vypadají víc než jen trochu utíkat. A pak obtížná část byla těsně u konce a znovu jsme šli dolů.

Stohování do čekacího vozu na základně bylo úlevou i bolestí. Naše kapající oblečení a naše mokré pokožky nezajistily příjemný výlet zpět do našeho hotelu. Naštěstí na nás čekala hořící oheň v naší kabině v tajné zahradě Cotopaxi. Tento klenot Lodge je ideálním místem pro prozkoumání národního parku Cotopaxi. S úchvatným výhledem na sopku, skutečným ohněm krbu v kabinážích a společném prostoru a vířivkou, to není váš hostel se zahradní odrůdou.

Oh, a zmínil jsem se o tom, že domácí občerstvení „Happy Hour“ a tři jídla denně jsou zahrnuty do ceny místnosti? O ubytovnách se často nepředstavuji (hlavně proto, že její klientela je plná bederního Ucculera, která si myslí, že jsou tak podvratné, protože mohou pěstovat vousy), ale tajná zahradní kotopaxi ukradla kousek mého srdce. Jeho jedinečná poloha znamená, že se nesetkají s hráči ukulele tak často jako dobrodružné venkovní typy, které jsou nekonečně zajímavější. Kromě toho, jako městská dívka, jsem měl jen zřídka potěšení usnout, když zní otevřený oheň. Po náročném dni to byla perfektní noc.

Essentials

byl: Vulkan Cotopaxi a Glacier Hike (35 $ na osobu), 2,5 hodiny. Trekking Summit a další túry různých délek a obtíží jsou stejně dostupné jako vynikající exkurze - vše, co lze získat prostřednictvím tajné zahradní cotopaxi. Soukromá kabana stojí 96 $ za noc a zahrnuje vlastní koupelnu, otevřený krb, neomezené horké nápoje, tři jídla denně, domácí koláče, každodenní občerstvení šťastné hodiny a přístup k Whirlpoolu!

Kde: Cotopaxi National Park, Ekvádor - 56 km jižně od Quito.

Kdy: podle SummitPost.org má Cotopaxi většinu jasných dnů v roce v ekvádorských Andách. Zvýšení lze vyzkoušet po celý rok. Červen a červenec jsou nejsušší měsíce, ale silné větry nejsou neobvyklé. Prosinec a leden jsou téměř stejně suché a mnohem méně větrné.

Jako: Pokud zůstanete v Secret Garden Quito, můžete získat převod do tajné zahrady Cotopaxi za pouhých 5 USD na osobu. Pošlete e -mail na hola@secretgardenquito.com, abyste to uspořádali.

Létat na mezinárodní letiště z Quito (rezervace přes Skyscanner.net).

Prohlášení o misi: Atlas & Boots