Frustrace z dovolené: Jak masová turistika mění naše cestovní chování
Kniha Valentina Groebnera „Abtreibed“ kritizuje spotřebu a vlastní únavu v masovém turismu a obhajuje udržitelné cestování.

Frustrace z dovolené: Jak masová turistika mění naše cestovní chování
Švýcarský profesor historie Valentin Groebner ve své nově vydané knize „Abmachen“ kritizuje moderní cestovní ruch jako formu spotřeby, která daleko přesahuje pouhé cestování. V pokračování své eseje „Unavení prázdninami“ Groebner tvrdí, že cestování je často jen „zahnáním do odjetí“ a často se odehrává bez konkrétního cíle. Popisuje, jak cestovatelé hromadně cestují – ať už letadlem, vlakem nebo výletní lodí – a často nemohou najít to, co hledají. Statisticky jeho pozorování ukazují, že cestovatelé spíše vyhledávají jiné turisty než izolaci nebo jedinečné zážitky. nd-proud uvádí, že Groebner ve svých úvahách oslovuje speciální cestovatelské destinace, jako je Řecko, pobřeží Atlantiku, Burgundsko, kanton Uri a Srí Lanka a reflektuje vlastní zklamání z cestovatelských přání, která často zůstávají nesplněná.
Jeho kniha, kterou vydalo nakladatelství University Press Göttingen, má 136 stran a stojí 20 eur. V hloubkové analýze Groebner odhaluje rozpory masové turistiky a varuje před negativními dopady na životní prostředí a klima. Podotýká, že konzumaci turistických služeb často provází sebeúnavnost a plýtvání penězi a časem. Řeší také neúplnost plnění cestovatelských přání a vyzývá k tomu, abyste ideální místo našli, až když ho přestanete aktivně hledat.
Výzvy masové turistiky
Masová turistika s sebou kromě ekonomických výhod přináší i nejrůznější problémy. Přelidnění známých turistických atrakcí vede nejen ke znečišťování životního prostředí, ale také ničí přírodní stanoviště. Turistická poptávka navíc zvyšuje životní náklady místních obyvatel, což přispívá k napětí v postižených regionech. Komercializace kulturních tradic a ztráta místního dědictví jsou dalšími vážnými důsledky. Brána národů zdůrazňuje, že infrastrukturní zdroje jsou napjaté, zatímco problémy s likvidací odpadu a znečištění životního prostředí narůstají.
Aby bylo možné těmto výzvám čelit, doporučují se udržitelné způsoby cestování. Důraz by měl být kladen na méně známé a přírodní destinace, které nabízejí autentická setkání s místními obyvateli a požitek z nedotčených míst. Hloubka zážitku je navíc podporována vychutnáváním místní kuchyně a účastí na výletech do přírody šetrných k životnímu prostředí.
Udržitelné cestovní praktiky
Ústředním aspektem doporučení pro udržitelné cestování je spíše kvalita než kvantita. Cestovatelé by měli zůstat déle na jednom místě a účastnit se workshopů a prohlídek, aby se vyhnuli stereotypnímu chování. K lepší ochraně turistických regionů přispívají i ekologicky uvědomělá rozhodnutí, jako je používání ekologických dopravních prostředků a pobyt v ekologicky řízeném ubytování. Nákup od místních výrobců a řemeslníků je navíc důležitým krokem k podpoře udržitelného rozvoje.
Celkově Groebnerova analýza ukazuje, že vědomější cestování může vést nejen k nezapomenutelným zážitkům, ale je také přínosné pro udržitelný cestovní ruch. Je na cestovatelích, aby rozpoznali výzvy masové turistiky a měli pozitivní vliv na regiony, do kterých cestují.